Stres zvyšuje hladinu kortizolu, který neblaze působí na funkce mozku!

Klidný život, nebo chcete-li více klidu v duši, dává rozhodně více šancí na úspěšný boj nejen se autoimunitními chorobami, ale i některými virovými nemocemi. V čem tkví tato dobrá rada? V naprosté jednoduchosti, své tělo zbytečně nevystavujeme ohrožení v podobě nezdravého stresu.

V momentě, kdy amygdala (mozkové jádro náležící k limbickému systému) vyhodnotí, že jsme v nebezpečí, vyšle zprávu do mezimozku, předá ji i do hypothalamu, který zodpovídá za homeostázu (vnitřní rovnováhu v těle). Amygdala se podílí také na cítění, náladě, paměti, má také vztah k čichové oblasti mozku.

Hypothalamus má za úkol připravit tělo na zvládnutí náhlého či krátkodobého ohrožení a rozhoduje o typu reakce. Spouští produkci kortizolu, hormon ze skupiny glukokortikoidů produkovaných kůrou nadledvin, který navozuje pocit nadmíry energie, bohužel to je na úkor potlačení funkcí imunitního systému. Jeho dlouhodobě zvýšená hladina prokazatelně poškozuje mozek a jeho funkce, dochází totiž ke zmenšování některých oblastí mozku. Jedince trpící depresemi kortizol přímo ohrožuje, prodlužuje totiž dobu stavu v depresi a u rekonvalescentů může vyvolat návrat deprese. Dochází k tomu, že tento hormon svým vlivem zkracuje spojení mezi neurony, které vedou komunikaci mezi buňkami, což se časem může projevit problémy s pamětí, i dalšími funkcemi mozku.