Oční lékaři doporučují podstoupit kompletní oční vyšetření už ve třetím roce života. Kontroly u pediatra jsou důležité, nenahrazují však detailní vyšetření zraku. Ten se vyvíjí od narození přibližně do sedmi let, a právě v tomto období lze nejlépe korigovat dioptrické vady a ovlivnit správný vývoj vidění.

Typickým příkladem je tupozrakost. Vzniká tehdy, když dítě vidí jedním okem hůře než druhým, mozek začne upřednostňovat obraz z lépe vidícího oka a ten z druhého postupně potlačuje. Nejčastější příčinou bývá rozdílná dioptrická vada mezi očima, šilhání nebo vyšší refrakční vada. Pokud se problém neodhalí včas, mozek začne slabší oko „vypínat“ a zrak se na něm přestane správně vyvíjet.

„Pokud se nezačne příčina špatného vidění řešit včas, může dojít k trvalému snížení zrakové ostrosti. V dospělosti je tupozrakost již neléčitelná. Právě proto je důležité zachytit problém co nejdříve, kdy je léčba nejúčinnější,“ doplňuje Andrea Janeková.

Nástup do školy zvyšuje nároky na dětský zrak

První roky školní docházky představují pro dětský zrak velkou změnu. Zatímco dříve dítě většinu času běhalo venku nebo si hrálo, nyní musí dlouho soustředit oči na čtení, psaní nebo opisování z tabule. Neodhalená oční vada může každodenní fungování výrazně komplikovat a projevovat se únavou, nesoustředěností, bolestmi hlavy nebo zhoršenými školními výsledky.

Nekorigovaný astigmatismus může způsobovat neostré či zkreslené vidění a ztěžovat čtení nebo rozlišování podobných písmen a číslic. Tyto potíže pak mohou být mylně považovány za nepozornost či problémy s učením.

Přibývá také dětí s krátkozrakostí

Vedle vrozených vad zaznamenávají oftalmologové výrazný nárůst krátkozrakosti, která se stále častěji objevuje už u dětí na prvním stupni základních škol. Za posledních deset let vzrostl počet případů o třicet procent a dnes trpí krátkozrakostí přibližně dvě stě tisíc dětí v České republice. Odborníci přitom hovoří o celosvětové epidemii.

Na jejím vzniku se podílí dědičnost, stále větší roli však hraje životní styl. Děti tráví mnoho času při činnostech na krátkou vzdálenost – s mobilními telefony, tablety nebo počítači – a méně času venku na denním světle.

„Nejde o to dětem úplně zakázat moderní technologie. Důležité je, aby práce na blízko byla pravidelně přerušována pohledem do dálky a aby děti každý den trávily dostatek času venku. Pobyt na denním světle má podle řady studií pozitivní vliv na správný vývoj zraku a může snížit riziko rozvoje krátkozrakosti,“ vysvětluje lékařka.

Krátkozrakost přitom není jen otázkou brýlí. Vyšší počet dioptrií v dospělosti zvyšuje riziko závažných očních onemocnění, například odchlípení sítnice, glaukomu nebo změn v oblasti žluté skvrny. O to důležitější je její včasné odhalení a pravidelné sledování.

Jak mohou rodiče zdravý vývoj zraku podpořit?

Rodiče mohou vývoj dětského zraku ovlivnit více, než si často uvědomují. Základem je dostatek pobytu venku, pravidelné přestávky při čtení nebo práci s obrazovkami a vhodné osvětlení při kreslení či psaní.

Neméně důležité jsou preventivní kontroly. „Rodiče by neměli čekat, až si dítě začne stěžovat. Pokud přijdou na preventivní vyšetření včas, můžeme zachytit řadu problémů ještě předtím, než začnou ovlivňovat školní výsledky nebo další vývoj dítěte. Právě začátek školního roku je vhodnou příležitostí připomenout si, že dobrý zrak je pro úspěšný start ve škole stejně důležitý jako kvalitní školní pomůcky,“ uzavírá Andrea Janeková.