Je stále nejdokonalejším, nejsložitějším, a přitom v mnoha ohledech nejméně probádaným orgánem v lidském těle. Na starosti má nejen všechny životní funkce, ale také smysly, myšlení nebo emoce. Řeč je o mozku, orgánu, který nelze nahradit. A i z toho důvodu se o něj musíme náležitě starat. Aby nám dobře sloužil, potřebuje dvě základní věci – trénink a odpočinek. Té druhé se mu v dnešní době dostává čím dál méně…

Mozek jako centrální orgán lidského nervového systému hraje v našem životě nezastupitelnou roli. Řídí totiž základní tělesné funkce jako dýchání, srdeční činnost, trávení a hormonální regulaci. Je zodpovědný za zpracování smyslových informací, díky kterým vnímáme svět okolo nás pomocí zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu, a také za orientaci v prostoru, koordinaci pohybů a motoriku těla. V oblasti kognitivních funkcí zajišťuje mozek myšlení, rozhodování, uchovávání a vybavování paměťových stop. Klíčový je také v regulaci emocí a v sociálních a komunikačních schopnostech. Naše identita, vědomí a interakce s okolím by bez něj byly ztraceny. Je to zkrátka lidský orgán, který dělá člověka člověkem – i proto si jeho důležitost připomínáme 11. března osvětovou kampaní v rámci Evropského týdne mozku.

Jak trénovat mozek?

Stejně jako posilujeme naše svaly, pravidelně cvičíme a dbáme na to, abychom dobře spali, je nutné pracovat i s naší hlavou. Mozek je tvárný a mění se v závislosti na podnětech, které k němu přicházejí. „Každý člověk má kolem 86 miliard neuronů, které slouží k přenosu nervových vzruchů. Díky stimulaci mozku můžeme podporovat jeho neuroplasticitu, což je schopnost tvořit a zesilovat spoje mezi neurony. Klíčem k efektivnímu tréninku mozku je pravidelnost a různorodost aktivit. Od logických her, jako jsou křížovky, sudoku, šachy, přes osvojování nových dovedností, například studium jazyka, hra na nějaký hudební nástroj, po fyzická cvičení zaměřená na rovnováhu, ať už je to jóga, bosu, nebo tai chi,“ doporučuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD., vedoucí vědeckého týmu Chromozoom, která stojí za vývojem DNA testů.

Ve spánku se mozek připravuje na bdělost

Důležitý je podle vědců i dostatečný spánek. Ten je stěžejní pro paměťové funkce, regulaci nálady a celkový duševní stav. Během noci se informace z hipokampu, který funguje jako dočasné úložiště paměti, přenáší do mozkové kůry. Mozek se při přechodu do spánku postupně utlumuje, regeneruje a zpracovává nabyté informace. A to zejména v případě, učíte-li se na nějakou důležitou zkoušku.

Studie provedené univerzitou v Tsukubě a publikované na ScienceDaily v roce 2020 ukázaly, že během REM spánku dochází k upevňování a přeorganizování naučených informací. Tento vztah mezi REM spánkem a konsolidací paměti naznačuje, že dostatečný a kvalitní spánek je nezbytný pro efektivní učení.

Pomůže mozkový jogging, tanec nebo středomořská kuchyně

V případě že mozek necháme zahálet, může se s přibývajícím věkem jeho funkčnost zásadně zhoršovat. Už po pětadvacátém roce bychom proto měli dělat pravidelná cvičení, takzvaný mozkový jogging. Stačí si vzít článek a přečíst si odstavec nahlas. Po přečtení se pokuste text přepsat doslovně a srovnejte si jej. Garantujeme vám, že když tuto aktivitu budete opakovat každý den, uvidíte výrazné zlepšení v naučeném textu.

Ke zdravé a svěží mysli nám může pomoct také pravidelný pohyb, nejlépe tanec nebo chůze čtyři kilometry denně, středomořská kuchyně s rybami, saláty a olivovým olejem a vitaminy C, E nebo ginkgo biloba. U starších lidí funguje perfektně také sociální interakce například s vnoučaty nebo blízkými, díky které se chátrání jejich poznávacích schopností může zpomalit až o neuvěřitelných 70 %.

Na naši pozornost mají vliv i geny

Zvýšit naši pozornost můžeme krátkodobě pomocí doplňků stravy, jako je BRAIN POWER+, jehož základem je látka citikolin (CDP-cholin), která je formou esenciální látky zvané cholin. Bez ní by náš mozek nedokázal fungovat. Světové průzkumy navíc ukazují, že nedostatkem této látky je ohroženo až 90 % populace, zejména žen. Vzhledem k tomu, že genetické faktory mohou ovlivnit vstřebávání cholinu z potravy (například kvůli genetickému polymorfismu v genu PEMT, který postihuje až 40 % evropské populace), je doporučeno tento nedostatek kompenzovat ve formě doplňků stravy.

 „Právě rozdíly v naší pozornosti, paměti, rychlosti zpracování informací, prostorových schopnostech, jazykových dovednostech a schopnosti řešit problémy jsou z velké části ovlivněny našimi geny. Na rozdíl třeba od naší krevní skupiny, kde je zapojeno jen pár genů, je v rámci kognitivních funkcí aktivních genů mnohem více. I když každý sám o sobě má malý vliv, když se spojí dohromady, tvoří 50–70 % rozdílů v kognitivních funkcích mezi jednotlivci,“ upozorňuje genetička.

Mysl musí odpočívat

Dnešní zrychlená doba se vyznačuje důrazem na výkon a produktivitu jak v pracovním nebo studentském prostředí, tak ve sportu. Mozek bychom neměli přetěžovat, což může být v naší uspěchané civilizaci někdy obzvlášť složité. Jsme totiž permanentně vystaveni mnoha různým stimulům. A není to jen telefon, přemíra stresu v práci nebo každodenní péče o děti.

Tím, jak spěcháme, děláme více věcí najednou, myšlenkami skáčeme z jednoho tématu na druhé, neustále přerušujeme naši pozornost a nevědomky tak naší mysli škodíme. Jednou za čas je dobré nechat mozek odpočinout v tzv. default mode, což je specifický systém mozku, který se aktivuje, když naši pozornost nezaměřujeme na vnější okolí. Stav, kdy vlastně neděláme nic, jen se například patnáct minut koukáme z okna a necháme naši mysl ve vlastních tocích myšlenek, má na náš mozek vysoce regenerační účinky, podobně jako meditace nebo jóga.

Někdy se mylně domníváme, že relaxovat se dá i u telefonu a sociálních sítích, které v poslední době nahrazují tradiční formy odpočinku. Místo toho, aby náš mozek vypnul, jsme však zatěžováni proudem informací. Tato neustálá stimulace narušuje možnost mozku přejít do defaultního režimu, který je klíčový pro jeho regeneraci. Je důležité si proto uvědomit, že sociální média jsou navržena tak, aby stimulovala uvolňování dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocitem odměny a potěšení. Tento „levný“ způsob získávání dopaminu může vést k závislosti a přetížení našeho dopaminového systému, což snižuje schopnost najít potěšení v jednodušších, nedigitálních aktivitách.